Metoidioplastika (též metaoidioplastika) je chirugický zákrok, při kterém se účinky testosteronu hypertrofovaný klitoris uvolní od pánevních kostí a vytvoří se z něj mikropenis. Operace bývá u transmužů volena jako alternativa k faloplastice.
viz.Transsexualita
Při operaci dochází k přetětí laterálních krur, v důsledku čehož se klitoris uvolní od stydké kosti a zároveň poklesne do anatomicky přirozenější polohy. Zároveň dojde k prodloužení močové trubice pod žalud poštěváčku. Ke krytí vzniklého mikropenisu se obvykle využívá tkáň malých stydkých pysků.
Operace následně může pokračovat kolpektomií (uzavřením pochvy, pokud již nebyla provedena) a skrotoplastikou (vytvořením šourku) z velkých stydkých pysků (a případně další tkáně) spolu s implantací silikonových protéz varlat.
viz.Transsexualita
Počáteční operace metoidioplastiky může trvat kdekoli od 2,5 do 5 hodin podle toho, jaký chirurg si zvolíte a které postupy se rozhodnete mít v rámci metoidioplastiky.
Pokud vyhledáváte pouze jednoduchou meta, budete pravděpodobně umístěni pod vědomé uklidnění, což znamená, že budete během operace bdělý, ale většinou nevědomý. Pokud máte urethrální prodloužení, hysterektomii nebo vaginktomii prováděné také, budete umístěni pod celkovou anestézii.
Pokud se rozhodnete mít scrotoplastiku, může lékař během prvního postupu vložit do pysků takzvané tkáňové expandéry, aby připravil tkáň k přijetí větších implantátů varlat během následného postupu. Většina chirurgů počká tři až šest měsíců k provedení druhé operace.
Výhodou zákroku je menší náročnost (a s tím spojené menší riziko komplikací) oproti klasické faloplastice.
Mikropenis si zachovává plnou sexuální citlivost a má i určitou schopnost erekce. V některých případech je možné močit ve stoje.
Oproti faloplastice také nepřijdete k rozsáhlým jizvám po odběru (svalově-)kožních laloků.
Malé rozměry vzniklého orgánu (v řádu centimetrů), ať už z estetického hlediska, tak z hlediska funkčního (klasický penetrační styk je ve drtivé většině případů nemožný).
Zúžení nebo píštěl močové trubice
Problémy s močením (obtížné močení či naopak inkontinence, nemožnost močení ve stoje)
Vzácně ztráta citlivosti + klasické pooperační komplikace (infekce aj.)